Přírodní rezervace Prales Jizera

Kořenov 46849
Prales Jizera je nejstarší přírodní rezervací v pohoří Jizerských hor. Ve vrcholových partiích druhé nejvyšší hory české části Jizerských hor Jizery (1 122 m n. m.) byla v roce 1960 vyhlášena rezervace zahrnující dochované zbytky klimaxových smrčin. Chráněn je především zbytek původní horské smrčiny na balvanitém a podmáčeném podkladě, v nejvyšších partiích je kosodřevina.

Jizera, vysoká 1122 metrů, dlouho zachovávala svoji nedotknutelnost a svým způsobem si ji udržuje dodnes. Nevedou sem žádné sjízdné komunikace, lze sem dojít pouze „po svých“. Její mohutné temeno s přibližně desítkou větších skal, bylo odedávna porostlé jehličnatými lesy. Zdejší vrcholová smrčina s řídkou příměsí jeřábu musela vždy vzdorovat těm nejtvrdším klimatickým podmínkám, neboť v nejvyšších polohách dosahovala až k horní hranici svého přirozeného výskytu. Letité smrky s mohutnými kmeny byly nižšího vzrůstu, měly silnější větve, podrost tvořily trávy a byliny různého druhu. Drsné horské klima vytvořilo z těchto stromů mimořádně odolné jedince. Od počátků hospodářského využívání lesů byl vrchol Jizery pro svoji obtížnou dostupnost jen velmi málo dotčen těžbou. Obnova lesa pak byla prováděna převážně s použitím sazenic z místních zdrojů.

Popsaný stav vydržel do začátku poslední třetiny minulého století. To bylo důvodem k tomu, aby byla v roce 1960 vyhlášena státní přírodní rezervace Prales Jizery. V chráněném území o ploše 92,5 hektarů byl chráněn starý pralesní porost. Pro samotný vrchol Jizery byly v té době charakteristické odumřelé stromy, jejichž neobvyklé tvary a relativní vzácnost v celém pohoří přitahovaly turisty.

Tvář horského pralesa se ale začala postupně měnit. Exhalace z německých a polských elektráren, kyselé deště i půda, bořivé větry a následné hmyzí kalamity si začaly vybírat svou daň. Na výstražné prognózy odborníků nebral v té době nikdo ohled. Vše dospělo až tak daleko, že těžce poškozený okolní les byl odtěžen a Jizera zůstala kromě chráněného vrcholu obnažená. Původní důvod ochrany přírody tak zanikl.

V současnosti však můžeme pozorovat nadějnou obnovu lesa. Kromě vysazených stromků najdeme i skupiny mladých smrčků vyrůstajících zde přirozeně ze semen. Snaha o návrat lesa na Jizeru však byla převážně vykoupena velmi těžkou lidskou prací. V letech 1994 - 1995 bylo zalesněno 45 hektarů nejvyšších partií Jizery. Vrací se tudíž naděje, že časem bude na druhé nejvyšší hoře les obnoven. Nepůjde sice již o prales, ale spíš o přírodě blízký a snad i dostatečně odolný horský les.

Ze zajímavých rostlinných druhů najdeme v podrostu například kýchavici bílou, mléčivec alpský, modře kvetoucí hořec tolitovitý, šichu černou, vranec jedlový či papratku horskou. Na jednom z vrcholových skalních bloků roste borovice kleč. Ve snaze o opětovné zalesnění byly i na Jizeře vysazovány nepůvodní dřeviny, zvláště smrk pichlavý. Obnova původní dřevinné skladby proto zůstává jedním z hlavních, byť velmi obtížných úkolů lesníků. Z ptáků zde hnízdí křivka obecná, linduška luční a krkavec velký. Společenstva horských bezobratlých jsou zastoupena například střevlíkem lesním. Na vrcholovém skalním bloku je vybudována vyhlídka přístupná po žebříku, ze které je vynikající rozhled mimo jiné i na velké suťovisko ležící na jižním svahu.

Předmět ochrany: Převážně horské klimaxové smrčiny značně poškozené imisemi a kůrovcem, balvanité sutě a vrcholové skalní bloky.

Poloha: Vrcholová část druhé nejvyšší hory na české straně Jizerských hor na východním konci Hejnického hřebene.

Rozloha: 92,4 ha.

Nadmořská výška: 1000 - 1122 m. n. m.

Ubytování v okolí

Rekreační areál Krakonoš Rekreační areál Krakonoš
Bílý Potok
(4,60km)
Apartmány Na Rychtrovně Apartmány Na Rychtrovně
Bílý Potok
(4,94km)
Chalupa Na Rychtrovně Chalupa Na Rychtrovně
Bílý Potok
(4,94km)
Čertův mlýn, Bílý Potok Čertův mlýn, Bílý Potok
Bílý Potok
(5,37km)
toplist